Mikroekonomie 1 (MIEK1)
Katedra ekonomie (KE)
Slovníček pojmů
Akcie
Cenný papír, opravňující jeho majitele spolurozhodovat o základních otázkách činnosti firmy. Majiteli přísluší podíl na zisku firmy ve formě dividendy.
Alternativní náklady (náklady příležitosti)
Hodnota nejlepšího alternativního použití ekonomického statku nebo hodnota obětované příležitosti. Např. vstupy použité při výrobě ? l piva mohly být použity k výrobě 0,1 l vína. Náklady příležitosti ? l piva proto představují 0,1 l vína, které mohlo být vyrobeno namísto piva.
Analýza celkové rovnováhy
Analýza zaměřující se na vzájemnou propojenost všech existujících trhů a dopady změn na jednotlivém trhu na trhy ostatní.
Analýza dílčí rovnováhy
Analýza, která sleduje účinek změn na jednotlivém trhu, přičemž nebere v úvahu účinek těchto změn na jiné trhy.
Asymetrická informace
Tržní situace, kdy na jedné straně trhu (prodávajících nebo kupujících) je úplnější informace, než na druhé straně trhu.
Bilaterální monopol
Trh na kterém prodává monopolista monopsonistovi; současná existence monopsonu a odborů na stejném trhu práce. Obě strany trhu disponují monopolní silou.
Bod uzavření firmy
Firma zastavuje v krátkém období výrobu v bodě, kdy se cena rovná průměrným variabilním nákladům: P = AVC = MC.
Bod zvratu (bod vyrovnání nákladů s výnosy)
Bod představující situaci, kdy firma pokrývá všechny náklady, přičemž čistý ekonomický zisk je nulový: MR = MC = AC = AR = P. V dlouhém časovém horizontu se v této situaci firma nachází v rovnováze.
Bohatství
Čistá hodnota hmotných a finančních položek, které vlastní určitá osoba.
Celková mezní míra substituce
Míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé.
Celková mezní míra transformace produktu
Míra, ve které společnost může transformovat jedno zboží ve druhé.
Celkové mezní náklady
Mezní náklady celé společnosti, tj. součet soukromých mezních nákladů a externích mezních nákladů (dodatečné náklady, vznikající společnosti v důsledku záporné externality).
Celkové náklady
Minimální celkové dosažitelná náklady při dané konkrétní úrovni technologie a daných cenách vstupů.
Celkový mezní užitek
Mezní užitek celé společnosti, tj. součet soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (dodatečné užitek, který získávají jiné subjekty).
Celkový příjem
Násobek ceny a množství, resp. celkové prodeje.
Celkový produkt
Celkové množství vyrobeného zboží měřené ve fyzických jednotkách.
Celkový užitek
Celkové uspokojení potřeby v důsledku spotřeby zboží.
Cenné papíry
Termín používaný pro finanční aktiva, jako jsou akcie, obligace, apod., resp. doklad osvědčující vlastnictví těchto aktiv.
Cenová cesta expanze = cenová spotřební křivka
Soubor kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X (za ceteris paribus).
Cenová cesta expanze firmy
Soubor kombinací K a L, při kterých firma maximalizuje výstup při různých cenách K a L (za ceteris paribus).
Cenová diskriminace
Stanovení různých cen různým spotřebitelům, resp. stanovení cen zboží tak, že se poměr P/MC pro různé spotřebitele liší.
Cenová elasticita nabídky
Vyjadřuje, jak citlivě reaguje množství zboží nabízené firmami na změnu cen. Koeficient cenové elasticity nabídky, resp. kvantitativní míra elasticity, měří procentuální změnu nabízeného množství dělenou procentuální změnou ceny.
Cenová elasticita poptávky (po práci)
Vyjadřuje citlivost reakce firmy na změnu mzdy. Koeficient cenové elasticity poptávky po práci se rovná procentuální změně poptávaného množství práce vydělené procentuální změnou mzdy.
Cenová elasticita poptávky (po zboží)
Vyjadřuje nakolik množství poptávané kupujícími reaguje na změnu ceny. Koeficient cenové elasticity poptávky se rovná procentuální změně nakoupeného množství vydělené procentuální změnou ceny.
Cesta expanze firmy
Množina bodů nákladového optima firmy.
Clo
Poplatek nebo daň uvalená na každou jednotku zboží, dovezeného do dané země.
Černý pasažér
člověk, který získává prospěch ze spotřeby určitého statku, aniž by zaplatil.
Čisté investice
Hrubé investice minus znehodnocení kapitálových statků.
Čistý ekonomický zisk
Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými (explicitními a implicitními) náklady.
Důchod
Tok příjmů (mezd a platů, úrokových plateb, dividend, atd.), jež dostává ekonomický subjekt.
Důchodová cesta expanze = důchodová spotřební křivka
Soubor kombinací množství dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých výších důchodu (za ceteris paribus).
Důchodová elasticita poptávky
Vyjadřuje nakolik množství poptávané kupujícími reaguje na změnu důchodu. Koeficient důchodové elasticity poptávky se rovná procentuální změně nakoupeného množství vydělené procentuální změnou důchodu.
Důchodový efekt (cenové změny)
Změna poptávaného množství zboží vyvolaná tím, že změna jeho ceny způsobuje zvýšení nebo snížení reálného důchodu spotřebitele. Doplňuje substituční efekt cenové změny.
Důchodový efekt (změny reálné mzdové sazby)
Změna volného času, způsobená změnou užitku v důsledku změny reálného důchodu, která je důsledkem změny mzdové sazby.
Dělba práce
Metoda organizace výroby, při níž se každý pracovník specializuje na jednu výrobní činnost či výrobní operaci.
Diferenciace produktu
Existence určitých charakteristik zboží, které z podobného zboží dělá nedokonalé substituty.
Diskont
Odúročitel, který vyjadřuje, kolikrát bližší je současná hodnota určité částky, kterou získáme na konci určitého období při konstantní úrokové míře.
Dividenda
Podíl na zisku firmy plynoucí z vlastnictví akcie.
Dlouhé období
Časový úsek dostatečně dlouhý na to, aby firma mohla vstoupit nebo vystoupit z daného odvětví či změnit zásobu kapitálu.
Dnešní hodnota
Dnešní hodnota aktiva, kterou vynáší budoucí tok důchodu. Pro ohodnocení časového toku výnosů se vypočítává dnešní hodnota každé složky důchodu použitím diskontní sazby (resp. úrokové sazby) vůči budoucím důchodům.
Dokonalá konkurence
Tržní situace typická velkým počtem prodávajících a kupujících a stejnorodostí obchodovaného zboží. Žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivky po produktu každé firmy je horizontální.
Dokonalé komplementy
Statky, jejichž spotřeba spolu souvisí, přičemž jsou spotřebovány ve fixní proporci.
Dokonalé substituty
Statky, jejichž spotřeba spolu souvisí, přičemž se mohou ve spotřebě dokonale nahrazovat.
Domácnost
Subjekt přicházející na trh za účelem uspokojení potřeb.
Efektivnost
Takové použití ekonomických zdrojů, které přináší maximální úroveň uspokojení dosažitelnou při daných vstupech a technologii.
Ekonomická regulace firmy
Vládní zákony či pravidla vytvořená proto, aby se dosáhlo změny chování firem. Ovlivňuje ceny, vstup do odvětví či služby jednotlivých odvětví.
Ekonomická renta
Výnos placený určitému výrobnímu faktoru s fixní nabídkou, tj. vstupu s dokonale neelastickou nabídkovou křivkou.
Ekonomický statek
Statek, který je relativně vzácný vzhledem k poptávce po něm.
Elasticita
Vyjadřuje citlivost jedné proměnné vůči změně jiné proměnné. Konkrétní příklady viz cenová a důchodová elasticita poptávky, cenová elasticita nabídky a elasticita substituce.
Elasticita substituce statků
Podíl procentní změny poměru, v němž je spotřebováván statek X a Y a procentní změny mezní míry substituce.
Elasticita substituce výrobních faktorů
Podíl procentní změny poměru vstupů (K a L) a procentní změny mezní míry technické substituce.
Engelova křivka
Grafické vyjádření vztahu mezi vývojem důchodu a vývojem poptávaného množství jednoho statku. Zpravidla se výše důchodu vyjadřuje na ose x a poptávané množství na ose y.
Engelova výdajová křivka
Grafické vyjádření vztahu mezi vývojem důchodu a vývojem výdajů na zboží. Zpravidla se výše důchodu vyjadřuje na ose x a výše výdajů na ose y.
Explicitní náklady
Náklady, které musí firma vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů.
Externí mezní náklady
Dodatečné náklady vznikající společnosti v důsledku záporné externality.
Externí mezní užitek
Dodatečný užitek vznikající jiným subjektům v důsledku kladné externality.
Externalita
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Firma
Základní výrobní jednotka, která najímá práci a kupuje další vstupy za účelem výroby a prodeje komodit.
Fixní náklady
Náklady, které by firmě vznikaly i v případě, že by nevyráběla žádný produkt.
Giffenův paradox
Spotřebitel v důsledku růstu ceny poptává větší množství zboží. Grafickým vyjádřením Giffenova paradoxu je rostoucí křivka poptávky a SZ směr cenové spotřební křivky.
Hranice výrobních možností
Kombinace statků, které může ekonomika při svých celkově omezených zdrojích vyrábět. Ve zjednodušeném modelu jde o kombinace dvou statků, hranice výrobních možností je vyjádřena konkávní křivkou v důsledku klesající mezní míry transformace produktu.
Implicitní náklady
Alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví podnikatele, resp. náklady obětované příležitosti.
Indiferenční křivka
Grafické vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa
Graf znázorňující soubor indiferenčních křivek.
Investice
Ekonomická činnost, při níž se subjekty vzdávají současné spotřeby za účelem jejího zvýšení v budoucnosti.
Izokvanta
Grafické vyjádření množiny kombinací dvou výrobních faktorů, zpravidla kapitálu a práce, které umožňují vyrobit stejný objem produkce.
Kapitál
Jeden ze tří základních výrobních vstupů (půda, práce a kapitál). Kapitál představuje buď kapitálové statky (výrobní zařízení, budovy a zásoby) nebo úspory ekonomických subjektů.
Kartel
Organizace prodávajících, která společně rozhoduje o cenách zboží, výrobních kvótách, rozdělení trhů… . Skupina firem, jednajících ve shodě.
Křížový důchodový efekt
Změna poptávaného množství jednoho statku (X), způsobená změnou reálného důchodu v důsledku změny ceny druhého statku (PY) za předpokladu konst. cen obou statků.
Křížový substituční efekt
Změna poptávaného množství jednoho statku (X), způsobená změnou ceny druhého statku (PY) za předpokladu konst. užitku.
Křivka průměrných nákladů
Grafické vyjádření minimálních průměrných nákladů na výrobu zboží pro každou úroveň produktu, za předpokladu, že se technologie a ceny vstupů nemění.
Kladné externality (vnější kladné úspory)
Úspory, ke kterým dochází v případě, kdy činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, aniž by za to tento platil.
Klesající mezní produkt
Vlastnost krátkodobé produkční funkce, díky které klesá mezní produkt vstupu s růstem množství tohoto vstupu.
Klesající výnosy z rozsahu
Při stejné míře zvýšení všech vstupů výstup vzroste v menší míře.
Kolektivní vyjednávání
Vyjednávání mezi skupinou pracovníků (obvykle organizovaných v odborech) a jejich zaměstnavatelem, jehož cílem je dohoda o mzdách, pracovních podmínkách či zaměstnavatelských požitcích poskytovaných zaměstnavatelem.
Komparativní výhoda
Zákon komparativní výhody říká, že by se země měla specializovat na výrobu zboží, která je schopna vyrábět s relativně menšími náklady a dovážet to zboží, které vyrábí s relativně vyššími náklady.
Komplementy
Statky, které jsou spotřebovány současně v určitém relativně stabilním poměru
Konkurence na trhu
Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu, přičemž dochází ke konkurenci na straně poptávky, na straně nabídky a mezi nabídkou a poptávkou (napříč trhem).
Krátké období
Období v němž nemůže dojít k úplnému přizpůsobení množství výrobních faktorů požadavkům trhu. Ve dvoufaktorovém modelu se nemohou přizpůsobit kapitálové zásoby; rovněž není možný vstup jiných firem do odvětví.
Kvóta
Forma ochrany ekonomiky, kdy celkové množství dovozů určitého zboží během určitého období omezeno.
Lhostejný statek
Statek, který nemá vliv na užitek spotřebitele, jeho množství je spotřebiteli lhostejné.
Lidský kapitál
Zásoba znalostí a dovedností, ztělesněných v pracovní síle, jež jsou výsledkem formálního vzdělání i praxe.
Linie příjmu
Přímka vyjadřující kombinace dvou zboží, které si může spotřebitel zakoupit s daným důchodem a při daných cenách. Někdy je také nazývána rozpočtovým omezením či rozpočtovou přímkou.
Linie stejných celkových nákladů
Znázorňuje všechny kombinace dvou výrobních faktorů, které jsou maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům.
Lorenzova křivka
Znázorňuje vztah mezi kumulativním procentuálním podílem obyvatelstva a kumulativním procentuálním podílem získaného důchodu. Používá se k zobrazení stupně rovnosti, resp. nerovnosti v rozdělování důchodů.
Míra výnosu z kapitálu
Výtěžek z investice nebo z kapitálového statku. Např. investice ve výši 100 000 Kč, která vynáší 12 000 Kč ročně, má míru výnosu 12% ročně.
Méněcenný statek
Statek, jehož spotřeba klesá v důsledku růstu důchodu.
Makroekonomie
Ekonomická analýza zabývající se chováním ekonomiky jako celku se zaměřením na produkt, důchod, cenovou hladinu a nezaměstnanost.
Mezní míra substituce mezi volným časem a spotřebou
Poměr, v němž je volný čas nahrazován spotřebou, aniž by docházelo ke změně celkového užitku.
Mezní míra substituce ve směně
Míra směnitelnosti dvou zboží vzhledem k jejich tržním cenám při určitém důchodu spotřebitele. Grafickým vyjádřením je směrnice linie příjmu.
Mezní míra substituce ve spotřebě
Poměr, v němž je jedno zboží nahrazováno ve spotřebě jiným, aniž by docházelo ke změně celkového užitku. Grafickým vyjádřením je směrnice indiferenční křivky.
Mezní míra technické substituce
Poměr, ve kterém firma nahrazuje jeden výrobní faktor druhým (práci a kapitál). Vyjadřuje, o kolik může být snížen jeden výrobní faktor, když je použita dodatečná jednotka druhého výrobního faktoru, při konstantním objemu celkového produktu.
Mezní míra transformace produktu
Vyjadřuje míru, ve kterém může jedno zboží přeměněno ve druhé, resp. jak mnoho jednoho zboží musí být obětováno pro vyšší výrobu jiného zboží.
Mezní náklady
Zvýšení celkových nákladů nutné pro výrobu jedné dodatečné jednotky zboží.
Mezní příjem (firmy)
Dodatečný příjem, který firma získá při prodeji jedné dodatečné jednotky produkce. V situaci dokonalé konkurence se mezní příjem rovná ceně.
Mezní příjem odborových svazů
Dodatečný příjem, který odborové svazy získají při zaměstnání jednoho dodatečného pracovníka.
Mezní produkt
Dodatečný výstup, jenž je výsledkem jedné dodatečné jednotky určitého vstupu, přičemž všechny ostatní vstupy jsou konstantní.
Mezní produkt práce
Dodatečný výstup plynoucí z dodatečné jednotky práce, přičemž všechny ostatní vstupy zůstávají konstantní.
Mezní sklon ke spotřebě
Vyjadřuje, o co se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod spotřebitele o jednotku. Graficky je vyjádřen sklonem Engelovy křivky v jednotlivých bodech.
Mezní užitek
Dodatečné uspokojení, které přináší spotřeba jedné dodatečné jednotky zboží za neměnné spotřeby všech ostatních statků.
Mikroekonomie
Ekonomická analýza zabývající se chováním jednotlivých ekonomických subjektů - spotřebitelů, firem či státu.
Monopol
Tržní struktura, v níž je určité zboží vyráběno jediným výrobcem.
Monopolistická konkurence
Tržní struktura, v níž existuje mnoho výrobců a prodávajících, kteří nabízejí zboží mající charakter substitutů, ne však dokonalých substitutů.
Monopolní síla
Stupeň kontroly, který má firma nebo skupina firem při rozhodování o cenách a výrobě v odvětví. Velkou monopolní sílu má firma v podmínkách monopolu, malou v podmínkách dokonalé konkurence. Ukazatelem monopolní síly je Lernerův index.
Monopson
Tržní struktura, v níž existuje jediný kupující - "monopol kupujícího" (zrcadlový obraz monopolu).
Morální hazard
Informovaný subjekt při maximalizaci svého užitku snižuje užitek neinformovaných subjektů trhu a nenese za to plné následky.
Nákladová cesta expanze
Soubor kombinací K a L, při kterých firma maximalizuje výstup při různých výších nákladů, resp. minimalizuje náklady při výrobě různých výších výstupu (za ceteris paribus).
Nákladové optimum
Optimální kombinace K a L při výrobě; firma vyrábí určitý výstup s minimálními náklady, resp. nejvyšší možný výstup s určitou výší nákladů. Míra, ve které je firma technicky schopna nahradit kapitál prací, se shoduje s mírou, ve které je toho schopná ekonomicky.
Náklady mrtvé váhy
Ztráta spotřebitelského přebytku a přebytku výrobce v důsledku odchýlení úrovně produktu od nejefektivnější úrovně. Např. zvyšování ceny monopolistou způsobuje, že ztráta uspokojení spotřebitelů je větší než přírůstek příjmů monopolisty. Rozdíl je ztrátou společnosti v důsledku působení monopolu; Dodatečné daňové břemeno, které nese společnost v důsledku zavedení daně z obratu.
Nabídka
Součet objemů určitého zboží, které je firma ochotna vyrábět a prodávat při různých úrovních ceny.
Nabídka práce
Počet pracovníků, resp. množství pracovních hodin, které firma používá k výrobě určitého zboží.
Nabídková křivka
Křivka znázorňující množství statků, které bude firma na daném trhu prodávat při každé úrovni ceny, za jinak nezměněných podmínek.
Naturální směna
Přímá směna jednoho statku za druhý bez použití určitého prostředku směny (peněz).
Nežádoucí statek
Statek s jehož růstem ve spotřebě klesá užitek spotřebitele.
Nedokonalá konkurence
Struktura trhu kdy alespoň jeden prodávající je dostatečně silný na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po jeho produktu je klesající (monopol, oligopol, monopolistická konkurence); Nepříznivý výběr Proces podmíněný existencí asymetrické informace na trhu a vedoucí k tomu, že se méně žádoucí tržní subjekty účastní pravděpodobněji směny, než subjekty více žádoucí.
Nerovnováha trhu
Situace, kdy se ekonomika nenalézá ve stavu rovnováhy, a to v případech, kdy změny (např. důchodové, cenové apod.) mění nabídku nebo poptávku - posunují nabídkovou či poptávkovou křivku - aniž se tržní cena (nebo množství)zcela přizpůsobí.
Nominální úroková míra
Dodatečná částka peněz, která musí být poskytnuta v budoucnosti výměnou za poskytnutí určité částky v současnosti.
Normální statek
Statek, pro který platí, že za jinak nezměněných okolností spotřebitel zvyšuje s růstem svého příjmu poptávku po tomto statku.
Normální zisk
Zisk určený alternativní náklady použití výrobních faktorů podnikatele, je totožný s implicitními náklady.
Očekávaná výsledek
Střední hodnota jednotlivých výsledků (tj. jejich vážený průměr - vážených jejich pravděpodobností) rozhodnutí v podmínkách rizika.
Očekávané bohatství
Střední hodnota bohatství jednotlivých úrovní bohatství (tj. jejich vážený průměr - vážených jejich pravděpodobností) v podmínkách rizika.
Očekávaný užitek
Střední hodnota užitků jednotlivých výsledků (tj. jejich vážený průměr - vážených jejich pravděpodobností) rozhodnutí v podmínkách rizika.
Obligace
Cenný papír přinášející úrok. Vláda nebo firma, která obligace vydává, se jím zpravidla zavazuje splatit dlužnou částku peněz + určitý úrok ve stanoveném termínu v budoucnosti.
Odbory
Sdružení pracovníků, kteří se zaměstnavateli vyjednávají pracovní podmínky a mzdu.
Oligopol
Tržní struktura nedokonalé konkurence, kdy v daném odvětví vyrábí malý počet firem.
Optimum firmy
Situace, při níž firma maximalizuje zisk, a tak nemá tendenci měnit svůj výstup, případně cenovou úroveň. Všeobecně platí, že jde o úroveň výstupu, při níž se mezní příjem rovná mezním nákladům.
Optimum spotřebitele
Poměr, němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jedno zboží druhým, je stejný jako poměr, v němž je může směnit na trhu.
Otevřená ekonomika
Ekonomika, která je prostřednictvím pohybu zboží a kapitálu propojena s jinými ekonomikami.
Půda
Jeden ze tří základních výrobních faktorů (s prací a kapitálem). Součástí tohoto výrobního faktoru v takto jednoduchém pojetí jsou také přírodní zdroje, které se nacházejí na zemi či pod zemí.
Partnerství
Sdružení kapitálu dvou nebo více osob.
Patent
Výhradní právo, které je poskytováno vynálezci a spočívá v tom, že mu zaručuje kontrolu způsobu nakládáni s vynálezem.
Příjem z mezního produktu (určitého vstupu)
dodatečný příjem, který může firma získat zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby a prodejem takto vzniklé dodatečné jednotky produktu. Jeho hodnota je dána součinem mezního příjmu a mezního produktu.
Přebytek spotřebitele
Rozdíl, který by byl spotřebitel ochoten zaplatit za určité množství zboží a částkou, kterou skutečně platí. Tento rozdíl vzniká z toho důvodu, že mezní užitek (vyjádřený v penězích) první nakoupené jednotky je větší než cena, a až pro poslední zakoupenou jednotku platí, že se mezní užitek rovná ceně.
Přebytek výrobce
Rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostane zaplacenou za určité množství zboží a jeho náklady.
Překážka konkurence
Faktory, které omezují konkurenci nebo počet výrobců v odvětví, a tak umožňují větší ekonomickou koncentraci (právní restrikce, diferenciace produktu, nedokonalá informace apod.).
Přirozený monopol
Trh kde pouze jediná firma uspokojuje poptávku po statku, protože tak má nižší náklady, než by mělo více firem.
Peníze
Vše, co je všeobecně přijímáno jako prostředek směny.
Poptávané množství
Množství statku, které je spotřebitel ochoten a schopen koupit.
Poptávka
Objemy zboží, které spotřebitel nakoupí při jednotlivých úrovních ceny, za neměnných cen ostatního zboží, důchodů a ostatních faktorů.
Poptávka po práci
Množství práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. mzdy.
Poptávková křivka
Křivka znázorňující množství zboží, které spotřebitel nakupuje při různých cenách při neměnnosti ostatních podmínek koupě.
Poptávková tabulka
Tabulka znázorňující vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím při neměnnosti ostatních podmínek koupě.
Pozemková renta
Důchod plynoucí z pronajímání půdy. Celková zásoba půdy je fixní a výnos placený vlastníkovi tohoto specifického výrobního faktoru je pozemkovou rentou.
Průměrné fixní náklady
Celkové fixní náklady dělené množstvím vyrobeného zboží.
Průměrné náklady
Celkové náklady dělené množstvím vyrobeného zboží.
Průměrné variabilní náklady
Celkové variabilní náklady dělené množstvím vyrobeného zboží.
Průměrný příjem
Celkový produkt dělený celkovým počtem prodaných jednotek zboží - tj. příjem na jednotku. Průměrný příjem se všeobecně rovná ceně.
Průměrný produkt
Celkový produkt dělený množstvím jednoho ze vstupů. Např. průměrný produkt práce je celkový produkt dělený množstvím pracovního vstupu.
Průměrný skol ke spotřebě
Vyjadřuje podíl statku na celkovém důchodu spotřebitele.
Produkční efekt
Změna zaměstnanosti výrobního faktoru způsobená změnou výše výstupu v důsledku změny ceny vstupu.
Produkční funkce
Vztah udávající množství produktu, jehož lze dosáhnout s danými vstupy.
Produktivita
Pojem pro poměr výstupu ku vstupu. Produktivita se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí větší výstup.
Protimonopolní zákonodárství
Zákony zakazující monopolizaci, omezování obchodu a kooperaci mezi firmami za účelem zvýšení cen nebo bránění konkurenci.
Reálná úroková míra
Dodatečný objem budoucího statku, který musí být na trhu nabídnut výměnou za vzdání se jeho současné spotřeby.
Reálná mzda
Kupní síla pracovní pracovníků vyjádřená prostřednictvím statků a služeb.
Reakční křivka
Vztah mezi výstupy jedné firmy v závislosti na její představě o výstupu 2. firmy v modelu duopolu.
Rovnovážná cena
Cena vyrovnávající nabídku a poptávku.
Rovnovážné množství
Nabízené a poptávané množství při vyrovnání nabídky s poptávkou, resp. při rovnovážné ceně.
Rovnováha
Stav, ve kterém je ekonomicky subjekt (resp. síly, které jej ovlivňují) vklidu, tedy neexistuje žádná tendence ke změně.
Rovnováha firmy
Situace, při níž firma maximalizuje zisk, a tak nemá tendenci měnit svůj výstup, případně cenovou úroveň. Všeobecně platí, že jde o úroveň výstupu, při níž se mezní příjem rovná mezním nákladům.
Rovnováha spotřebitele
Situace, ve které spotřebitel maximalizuje užitek, tj. spotřebovává takovou kombinaci statků, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho spotřeby.
Rozdělování
Způsob, jímž je celkový produkt rozdělován mezi jednotlivce nebo faktory (např. rozdělení důchodu mezi práci a kapitál).
Sklon (křivky, přímky)
Při grafickém znázornění je to změna proměnné na svisl ose připadající na jednotkovou změnu proměnné na vodorovné ose. Je absolutní hodnotou směrnice přímky, resp. křivky.
Smluvní křivka
Grafické znázornění efektivních kombinací - rozdělení dvou zboží mezi dva spotřebitele v případě smluvní křivky směny; a dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů v případě smluvní křivky výroby.
Soubor tržních příležitostí
Všechny kombinace výrobků, které jsou vzhledem k cenám a důchodu spotřebiteli dostupné.
Soukromé statky
Statky, které jsou jak vyloučitelné, tak rivalitní.
Společenský blahobyt
Synonymum úrovně uspokojení všech členů společnosti.
Spotřebitel
Ekonomicky subjekt přicházející na trh zboží za účelem koupě výrobků a služeb, jejichž prostřednictvím uspokojuje své potřeby.
Substituční efekt (cenové změny)
Jestliže cena klesá, spotřebitelé mají tendenci spotřebovávat větší množství zboží, jehož cena klesá, na úkor ostatních statků, které se stávají relativně dražšími.
Substituční efekt (změny ceny reálné mzdové sazby)
Změna volného času způsobená změnou mzdy za předpokladu konst. užitku.
Substituční efekt (změny ceny výrobního faktoru)
Změna zaměstnanosti výrobního faktoru způsobená změnou jeho ceny za předpokladu konst. výstupu.
Substituty
Statky, které jsou spotřebovávány zvlášť a jsou navzájem nahraditelné.
Teorém pavučiny
Dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubováni nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.
Tržní ekonomika
Ekonomika, v níž jsou otázky co, jak a pro koho výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. Vzájemné působení nabídky firem a poptávky domácností určuje ceny a množství zboží.
Tržní poptávka
Poptávka po daném zboží na celém trhu, resp. součet individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů na daném trhu.
Tržní selhání
Nedokonalost cenového systému bránící efektivní alokaci zdrojů. Nejdůležitějšími příčinami jsou monopolní síla, externality, veřejné statky a asymetrické informace.
Transferové platby
Vládní platby ekonomickým subjektům, které nejsou vázány na žádnou službu. Např. platby sociálního zabezpečení, pojištění v nezaměstnanosti apod., jejichž účelem je dosažení spravedlivějšího rozdělování důchodů ve prospěch ekonomicky handicapovaných jednotlivců.
Trh
Oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Ovlivňují se zde tedy navzájem prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství vyráběného a obchodovaného zboží.
Účetní zisk
Rozdíl mezi celkovými příjmy a explicitními náklady.
Úrok
Výnos placený tomu, kdo půjčuje peníze.
Úroková míra
Cena placena za vypůjčení peněz na určité časové období, obvykle vyjádřená jako procento z jistiny za rok (p. a.). Např. při úrokové míře 10% bude vyplaceno 1 000 Kč za vypůjčení 10 000 Kč na jeden rok.
Úspory
Rozdíl mezi důchodem a výdaji na spotřebu.
Úvěr
Použití peněz jiného ekonomického subjektu za příslib, že bude splacena později. Např. bankovní půjčky, obchodní cenné papíry apod.
Užitek
Subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Ukazatel současné hodnoty
Kolik dnes vložených peněz (při známé úrokové míře) by bylo potřebných k tomu, aby poskytlo stejný tok budoucích příjmů, jako oceňované zboží, resp. investice.
Uzavřená ekonomika
Ekonomika která nedováží ani nevyváží zboží a kapitál.
Všeobecná rovnováha
Rovnováha celé ekonomiky, při níž jsou ceny všeho zboží takové, že jsou v rovnováze všechny dílčí trhy současně. Při těchto cenách chtějí výrobci dodat na trh množství zboží, které chtějí spotřebitelé koupit, a tak neexistuje tendence ke změně v chování žádného ekonomického subjektu. Dílčí rovnováha je rovnovážným stavem pouze jediného trhu.
Výnosy z rozsahu
Míra, jakou se zvyšuje výstup, jestliže se všechny vstupy zvyšují stejnou měrou. Při dvojnásobném zvýšení všech vstupů provázeném dvojnásobným zvýšením výstupu se jedná o konstantní výnosy z rozsahu, provázeném méně než 100% nárůstem výstupu o klesající výnosy z rozsahu a více než 100% nárůstem výstupu o rostoucí výnosy z rozsahu.
Výrobní faktory
Výrobní vstupy potřebné k výrobě statků a služeb (práce, půda, kapitál). Nazývají se také vstupy.
Variabilita
Střední hodnota odchylek mezi skutečným a očekávaným výsledkem rozhodnutí v podmínkách rizika (tj. vážený průměr odchylek - vážený jejich pravděpodobností).
Variabilní náklady
Náklady, které se mění s úrovní výstupu, jako např. náklady na suroviny, práci, energii apod., tedy celkové náklady mínus náklady fixní.
Veřejný statek
Statek, ze kterého mají všichni lidé stejný prospěch. Tento prospěch je nedělitelný a není možné být vyloučen z jeho používání. Liší se od soukromého statku, který, když je jednou spotřebován, nemůže už být předmětem spotřeby nikoho jiného.
Velmi krátké období
Časové období, které je natolik krátké, že objem produkce je fixní; firma nemůže zvyšovat množství žádného vstupu.
Vnější (kladné) úspory, resp. kladné externality
Úspory, ke kterým dochází v případě, kdy činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, aniž by za tento platil.
Vnější (záporné) úspory, resp. záporné externality
Činnost jednoho subjektu, která způsobuje ostatním nevykompenzované ztráty.
Volné statky
Statky, které nejsou statky ekonomickými - vzácnými. Existují v tak velkém množství, že nemusí být jejich spotřebitelům přidělovány - jejich tržní cena je nulová.
Vzácnost
Princip, že většina toho, co lidé chtějí, je k dispozici pouze v omezeném množství (s výjimkou volných statků).
Zákon klesající poptávky
Pravidlo vyjadřující reakci spotřebitelů na změnu ceny zboží: při poklesu ceny kupují spotřebitelé za jinak nezměněných podmínek více daného zboží.
Zákon klesajícího mezního užitku
Mezní užitek má s růstem objemu spotřebovávaného zboží tendenci klesat. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přináší první spotřebovávaná jednotka zboží, každá další má pro spotřebitele stále menší význam. Celková užitečnost se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.
Zákon klesajících výnosů
Zákon výroby vyjadřující skutečnost, že při zvyšování jednoho vstupu, za podmínky nezměněných ostatních vstupů, dochází ke zpomalení růstu celkového produktu.
Zákon rostoucí nabídky
Nabízené množství zboží roste s růstem ceny a naopak.
Záporné externality (vnější záporné úspory)
Činnost jednoho subjektu, která způsobuje ostatním nevykompenzované ztráty.
Zisk
Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. úplnými náklady příležitosti zdrojů, které byly použity při výrobě zboží.
Žádoucí statek
Zboží s kladnou preferencí; užitek spotřebitele se s rostoucím množstvím zboží zvyšuje.