Mikroekonomie 2 (MIE2)
Katedra ekonomie (KE)
Slovníček pojmů
Alternativní náklady
Jedno ze základních východisek ekonomie. Skutečné náklady jakékoliv činnosti mohou být vyjádřeny hodnotou nejbližší činnosti, která nemohla být realizována.
Analýza celkové rovnováhy
Analýza zaměřující se na vzájemnou propojenost všech existujících trhů a dopady změn na jednom dílčím trhu na trhy ostatní.
Analýza dílčí rovnováhy
Analýza, která sleduje účinek změn poptávky a nabídky na dílčím trhu, přičemž nebere v úvahu účinek těchto změn na jiné trhy.
Asymetrická informace
Tržní situace, kdy na jedné straně trhu (na straně prodávajících nebo kupujících) je úplně informace než na druhé straně trhu.
Bilaterální monopol
Současná existence monopsonu na straně poptávky a monopolu na straně nabídky (např. na trhu práce).
Celková rovnováha
Rovnováha celé ekonomiky, při níž jsou ceny všech statků takové, že jsou v rovnováze všechny dílčí trhy současně. Při těchto cenách chtějí výrobci dodat na trh takové množství zboží, které chtějí spotřebitelé koupit, a neexistuje tendence ke změně chování žádného ekonomického subjektu.
Celkový (fyzický) produkt
Výstup vyrobený danými vstupy.
Celkový užitek
Celkové uspokojení potřeb při spotřebě určitého množství statku.
Cena kapitálu
Částka odpovídající nájmu kapitálového statku. (Označujeme písmenem r.)
Cena práce
Naklad na nájem práce jednotlivce za určitý čas, např. za hodinu. (Značíme písmenem w). Alternativním výrazem je „mzdová sazba“.
Cenová diskriminace
Využití tržní síly výrobce pro stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Cílem je zvýšení zisku výrobce. Důsledkem je snížení přebytku spotřebitele.
Cenová diskriminace I. stupně
Výrobce stanoví každému spotřebiteli takovou cenu, jakou je ochoten maximálně zaplatit. Firma tak získává celý přebytek spotřebitelů.
Cenová diskriminace II. stupně
Stanovení rozdílných cen za rozdílná kumulovaná množství.
Cenová diskriminace III. stupně
Výrobce segmentuje trh v závislosti na rozdílech v elasticitě poptávky a různým skupinám spotřebitelů stanoví různé ceny.
Cenová diskriminace v čase
V různých obdobích jsou spotřebitelům rozděleným do skupin v závislosti na jejich elasticitě poptávky stanoveny různé ceny.
Cenová elasticita poptávky
Citlivost reakce poptávaného množství statku na změnu jeho ceny. Procentní změna poptávaného množství statku X dělená procentní změnou jeho ceny.
Cenová spotřební křivka
Soubor kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X.
Cournotův model oligopolu
Předpokládá pouze dvě firmy v odvětví (tzv. duopol), zcela homogenní produkci obou firem a vzájemnou znalost nákladových křivek. Jedna z firem při rozhodování o velikosti svého výstupu považuje výstup druhé firmy za konstantní. V konečném řešení vyrábějí obě firmy stejnou velikost výstupu, který realizují za stejné ceny.
Čistá budoucí hodnota
Hodnota toku příjmů vypočtená k určitému (zvolenému) budoucímu okamžiku. Vypočítá se jako rozdíl budoucí hodnoty příjmů a budoucí hodnoty investičních nákladů, které bude nutno vynaložit na získání tohoto toku příjmů.
Dlouhé období
Jedno z východisek teorie výroby předpokládající takovou délku období, v jejímž průběhu jsou všechny firmou používané vstupy variabilní.
Dokonalá konkurence
Teoretický model, jehož charakteristickými rysy jsou velký počet firem vyrábějících homogenní produkci a zcela volný pohyb firem mezi jednotlivými odvětvími. Všechny firmy přebírají cenu (jsou v postavení tzv. price-takera).
Důchodová elasticita poptávky
Citlivost reakce poptávaného množství statku na změnu důchodu spotřebitele. Procentní změna poptávaného množství statku X dělená procentní změnou důchodu spotřebitele.
Důchodová spotřební křivka
Soubor kombinací statků X a Y, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu.
Důchodový efekt cenové změny
Změna poptávaného množství statku v důsledku změny reálného důchodu, která je způsobena změnou ceny.
Ekonomická efektivnost
(V Paretově smyslu). Je jí dosaženo při takové alokaci zdrojů, kdy žádná činnost nemůže být zvýšena, aniž by byla jiná činnost snížena.
Ekonomické náklady
Součet explicitních a implicitních nákladů firmy.
Ekonomický zisk
Rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a jejími ekonomickými náklady.
Elasticita substituce vstupů
Procentní změna poměru vstupů (K/L) dělená procentní změnou mezní míry technické substituce.
Engelova křivka
Vyjadřuje závislost spotřebovávaného množství daného statku na důchodu spotřebitele.
Explicitní náklady
Reálně vynaložené peněžní náklady.
Externalita
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za ně musí platit nebo jsou za ně odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Externí mezní náklady
Dodatečné náklady vznikající jiným subjektům v důsledku záporné externality.
Externí mezní užitek
Dodatečný užitek vznikající jiným subjektům v důsledku kladné externality.
Fixní náklady
Náklady, které se se změnou výstupu v krátkém období nemění.
Hranice výrobních možností
Maximálně dostupné kombinace statků, které může ekonomika při svých celkově omezených zdrojích vyrábět.
Implicitní náklady
Výnosy, o které firma přichází tím, že využívá své omezené zdroje právě určitým a nikoliv jiným způsobem.
Indiferenční křivka
Množina kombinací statků X a Y se stejným celkovým užitkem.
Izokvanta
Křivka, tvořená kombinacemi vstupů, vedoucími ke stejnému výstupu.
Kapitálové statky
Lidmi vyrobené statky dlouhodobého použití, které se používají znovu ve výrobě.
Kartel (koluzivní oligopol)
Situace, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem, které se chovají jako monopol.
Komplementy
Statky, které se spotřebovávají současně. Zvýšení ceny jednoho statku snižuje spotřebovávané množství obou statků.
Krátké období
Jedno z východisek teorie výroby; množství některých vstupů je v jeho průběhu neměnné (fixní vstupy).
Křivka rostoucího výstupu
Soubor kombinací vstupů, jejichž ceny jsou konstantní, při nichž firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu.
Křížová elasticita poptávky
Citlivost reakce poptávaného množství statku na změnu ceny jiného statku. Procentní změna poptávaného množství statku X dělená procentní změnou ceny statku Y.
Lidský kapitál
Zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněná v pracovních silách.
Limitní cena
Cenová strategie stanovení limitních cen spočívá ve stanovení tak nízkých cen, že jejich úroveň zabrání vstupu potenciálních konkurentů do odvětví.
Linie rozpočtu
Množina maximálně dostupných kombinací statku X a Y při daném důchodu a cenách.
Mapa izokvant
Alternativní znázornění produkční funkce firmy.
Méněcenný statek
Statek, jehož spotřeba s růstem důchodu spotřebitele klesá.
Mezní míra časových preferencí
Poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahradit jednu jednotku současné spotřeby za dodatečné množství jednotek budoucí spotřeby určitého statku při zachování konstantní úrovně svého celkového užitku.
Mezní míra substituce ve spotřebě
Poměr, v němž je statek Y nahrazen statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli celkový užitek.
Mezní míra technické substituce
Poměr, ve kterém může být jeden vstup používaný ve výrobě nahrazen jiným, aniž by to způsobilo změnu výstupu.
Mezní míra transformace produktu
Vyjadřuje poměr, ve kterém může být jeden statek přeměněn ve druhý statek, resp. jak velké množství jednoho statku musí být obětováno pro vyšší výrobu jiného statku při daných vstupech.
Mezní mzda
Změna celkové mzdy vyvolaná změnou množství práce o jednotku.
Mezní náklady
Změna celkových nákladů firmy vyvolaná změnou objemu výstupu o jednotku.
Mezní náklady na faktor
Změna celkových nákladů firmy vyvolaná změnou množství jednoho výrobního faktoru o jednotku.
Mezní (fyzický) produkt
Změna výstupu způsobená změnou variabilního vstupu o jednotku při konstantním množství ostatních firmou používaných vstupů.
Mezní příjem
Změna celkového příjmu způsobená změnou prodaného výstupu o jednotku.
Mezní užitek
Změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku.
Monopol
Tržní struktura s jediným výrobcem v daném odvětví.
Monopson
Tržní struktura s jediným kupujícím daného statku.
Morální hazard
Situace, kdy informovaný subjekt při maximalizaci svého užitku snižuje užitek neinformovaných subjektů a nenese za to plné následky.
Nákladové optimum
Optimální kombinace vstupů, při níž se míra, ve které je firma technicky schopna nahradit kapitál prací, rovná míře, v níž je firmy schopna tuto substituci na trhu uskutečnit. Znamená minimalizaci nákladů při výrobě daného výstupu, resp. maximalizaci výstupu s danými náklady (duální problém).
Nákladový efekt změny ceny vstupu
V případě poklesu mzdové sazby za jinak nezměněných okolností dochází k poklesu mezních nákladů (posunu křivky mezních nákladů směrem dolů), což umožňuje produkci většího výstupu. Je bezprostředně spojen s produkčním efektem změny ceny vstupu, jde v podstatě o znázornění produkčního efektu v jiných souřadnicích.
Náklady obětované příležitosti
Jedno ze základních východisek ekonomie. Skutečné náklady jakékoliv činnosti mohou být vyjádřeny hodnotou nejbližší činnosti, která nemohla být realizována.
Nashova rovnováha
Rovnováha dvou strategií (a*, b*) dvou firem (A, B), ve které je a* nejlepší strategií firmy A při současné strategii b* použité firmou B a b* nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a* firmou A.
Nepříznivý výběr
Proces podmíněný existencí asymetrické informace na trhu a vedoucí k tomu, že se méně žádoucí tržní subjekty zúčastní pravděpodobněji směny než subjekty žádoucí.
Neutrální statek
Statek, jehož růst spotřeby nemění celkový užitek spotřebitele.
Nežádoucí statek
Statek, jehož růst spotřeby snižuje celkový užitek spotřebitele.
Normální statek
Statek, jehož spotřeba s růstem důchodu spotřebitele roste.
Normativní ekonomie
Teoretický přístup v ekonomii spojený se stanoviskem hodnotícího.
Obalová křivka LTC
Množina minimálních celkových dlouhodobých nákladů firmy při výrobě měnícího se výstupu.
Obalový teorém
Změna maximální hodnoty funkce způsobená změnou parametru této funkce může být zjištěna její parciální derivací podle tohoto parametru. Ostatní proměnné nabývají svých optimálních hodnot.
Očekávané bohatství
Je střední hodnota bohatství jednotlivých úrovní bohatství (tj. jejich vážený průměr, váhami jsou jejich pravděpodobnosti) v podmínkách rizika.
Odvětví s klesajícími náklady
Příchod dalších firem na dokonale konkurenční trh je spojen s vnějšími úsporami firem, což se projevuje v posunu jejich nákladových křivek směrem dolů.
Odvětví s konstantními náklady
Příchod nových firem na dokonale konkurenční trh nevyvolá žádnou změnu nákladů existujících firem v odvětví.
Odvětví s rostoucími náklady
Vstup dalších firem na dokonale konkurenční trh vyvolá růst nákladů existujících firem; jejich nákladové křivky se posunují směrem nahoru.
Oligopol
Tržní struktura charakteristická relativně malým množstvím firem a jejich vzájemnou rozhodovací závislostí spojenou s nutností strategického rozhodování.
Optimální výstup firmy
Výstup umožňující firmě maximalizovat zisk. Nutnou podmínkou je rovnost mezních příjmů a mezních nákladů firmy. Postačující podmínkou je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku.
Optimum spotřebitele
Situace, kdy spotřebitel nemůže za daných okolností (preferencí, cen a důchodu) zvýšit svůj celkový užitek.
Paretovské optimum
Ekonomické efektivnosti je dosaženo při takové alokaci zdrojů, kdy žádná činnost nemůže být zvýšena, aniž by byla jiná činnost snížena.
Poptávka po práci
Funkce ukazující závislost množství práce, které firma poptává, na cenách používaných vstupů a velikosti výstupu.
Pozitivní ekonomie
Teoretický přístup soustřeďující svoji pozornost na popis, vysvětlování a predikci ekonomické reality.
Pravidlo nejnižších nákladů
Firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč, vynaložené na nákup vstupů, u všech používaných vstupů stejný.
Produkční efekt změny ceny vstupu
Prosazuje se při formování dlouhodobé poptávky firmy po daném vstupu. V případě práce ukazuje, jak se v důsledku změny mzdové sazby změní optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy.
Průměrné náklady
Náklady na jednotku výstupu.
Průměrný produkt
Výstup na jednotku vstupu.
Přebírání ceny
Rys chování firem v dokonalé konkurenci. Firmy nemají vliv na výši tržní ceny, jejíž úroveň při svém rozhodování považují za exogenní konstantu.
Přebytek spotřebitele
Rozdíl mezi celkovým užitkem, který spotřebiteli přinese spotřebovávané množství určitého statku a výdaji na jeho získání.
Předpoklad ceteris paribus
Jeden ze tří základních předpokladů při konstrukci ekonomických modelů. Do češtiny je překládán jako „za jinak stejných okolností“. Při zkoumání vlivu jedné proměnné jsou ostatní proměnné považovány za konstantní.
Příjem z mezního produktu
Změna celkového příjmu firmy vyvolaná prodejem výstupu, vytvořeného dodatečnou jednotkou vstupu.
Přirozený monopol
Případ, kde je tržní poptávka uspokojována produkcí jedné firmy s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více firem.
Rovnováha
Situace vyrovnání nabídky s poptávkou. Při rovnovážné ceně determinované rovností nabídky a poptávky (průsečíkem křivek nabídky a poptávky) jsou poptávající ochotni koupit právě takové množství daného statku, které jsou nabízející ochotni při této ceně prodat.
Selhávání státu
Nedokonalosti v rozhodování orgánů veřejného sektoru, které brání efektivní alokaci zdrojů.
Smluvní křivka směny
Grafické znázornění efektivních kombinací rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele.
Smluvní křivka výroby
Grafické znázornění efektivních kombinací rozdělení dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou statků.
Současná hodnota
Dnešní hodnota budoucího toku příjmů. Při výpočtu čisté současné hodnoty příjmů musíme odečíst od současné hodnoty příjmů současnou hodnotu investičních nákladů, které bylo nutné vynaložit na získání tohoto toku příjmů.
Stackelbergův model oligopolu
Vychází ze stejných předpokladů jako Cournotův model s tím rozdílem, že předpokládá reakci j-té firmy na změnu výstupu i-té firmy.
Substituční efekt změny ceny statku
Změna poptávaného množství statku vyvolaná změnou jeho ceny za předpokladu konstantního užitku.
Substituční efekt změny ceny vstupu
Změna poptávaného množství vstupu (práce) vyvolaná změnou jeho ceny (mzdové sazby) při výrobě původního objemu výstupu. Prosazuje se při formování dlouhodobé poptávky firmy po daném vstupu.
Substituty
Statky, které je možno vzájemně nahrazovat. Růst ceny jednoho statku tedy zvyšuje poptávku po druhém statku.
Tržní selhání
Nedokonalost cenového systému bránící efektivní alokaci zdrojů. Nejdůležitějšími příčinami jsou monopolní síla, externality, veřejné statky a asymetrická informace.
Úroková míra
Vyjadřuje náklady výpůjčky peněz. Nominální úroková míra je dána poměrem úroku a zapůjčené částky. Reálná úroková míra je nominální úroková míra snížená o očekávanou míru inflace.
Veřejný statek
Statek, z něhož mají všichni lidé stejný prospěch. Tento prospěch je nedělitelný a není možné nikoho vyloučit z jeho používání. Veřejný statek se liší od soukromého statku, který, když je spotřebován jedním subjektem, nemůže být současně předmětem spotřeby jiného subjektu.
Vnitřní výnosové procento
Úroková míra, při níž je čistá současná hodnota nulová.
Vybojovatelný trh
Trh, na který je zcela volný vstup, resp. z něhož je možné bez jakýchkoliv nákladů odejít. Optimální výstup firmy na tomto trhu je určen vztahem P = MC = AC.
Vyhledávání renty
Aktivita zaměřená na získání a udržení renty, často spojená se získáním státního administrativního monopolu na výrobu a prodej určitého statku.
Výnosy z rozsahu
Jedna ze dvou determinant dlouhodobé produkční funkce. Vztah mezi proporcionální změnou objemu vstupů a změnou výstupu. Podle toho, zda je procentní změna výstupu menší, stejná nebo větší než procentní změna vstupů, rozlišujeme klesající, konstantní a rostoucí výnosy z rozsahu.
Výplatní matice
Tabulka zachycující výsledky alternativních strategií ekonomických subjektů v teorii her.
Zákon klesajících výnosů
Jestliže jsou do výroby přidávány stále stejné přírůstky variabilního vstupu a množství ostatních vstupů je konstantní, výsledné přírůstky celkového produktu budou od určitého bodu klesat, tj. bude klesat mezní produkt variabilního vstupu.
Zapuštěné náklady
Náklady spojené se vstupem firmy na trh. Při odchodu z odvětví se firmě nevrátí.
Zisk
Rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady firmy.
Žádoucí statek
Statek, jehož růst spotřeby zvyšuje celkovou užitečnost spotřebitele.