Zobrazení
Z
je taková relace množin A,B taková, že pro kterou
pro jeden prvek a množiny A existuje nejvýše jeden prvek b množiny B takový,
že [a,b] je prvkem Z. Zobrazení se většinou zapisuje výrazem Z: A®
B, skutečnost že se konkrétní prvek a zobrazí na
konkrétní prvek b zapisujeme jako Z: a®
b, a®Z(a)
nebo pouze b=Z(a). Prvek a se nazývá
vzor, prvek b
obraz.
Transformace
Zobrazení Z: A®A
množiny A do té samé množiny A se nazývá
transformace.
Jinými slovy definiční obor i obor hodnot jsou podmnožinou téže množiny A
Příklady zobrazení
-
kvadratická funkce je zobrazení z R do R Z: R®R
definované předpisem x®x^2,
-
exponenciální funkce je zobrazení z R do (0,nekonečno) definované
předpisem x® e^x,
-
funkce
arctg je zobrazení z R do (-1,1) definované předpisem x® arctg(x),
-
zmenšení
obrázku je zobrazení z roviny do roviny Z: R^2®R^2
definované předpisem [x,y]®[x/2,y/2],
-
půdorys
bytu v měřítku 1:100 je zobrazení z prostoru do roviny Z:R^3®
R^2 definované předpisem [x,y,z]®[x/100,y/100]
-
prostorová křivka šroubovice známá ze závitů na šroubech nebo z točitých
schodů je zobrazení z R do prostoru Z:R®
R^3 definované vztahem x®
[sin(x), cos(x), x]
-
zobrazení + které dvěma číslům přiřadí jejich součet, tedy zobrazení Z: R^2®
R definované předpisem [x,y]®
x+y,
Vlastnosti zobrazení
Protože je
zobrazení speciálním případem relace, může mít také všechny její vlastnosti.
Jinými slovy víme, co je definiční obor zobrazení, obor hodnot
zobrazení, co je zobrazení tranzitivní, reflexivní, symetrické nebo
antisymetrické (pokud nevíte, připomeňte si definice v kapitole Relace). K
těmto již definovaným vlastnostem přibudou další čtyři velmi důležité
vlastnosti:
-
Zobrazení
se nazývá
prosté právě tehdy, když pro každý prvek b z
množiny B existuje nejvýše jeden prvek a z množiny A takový, že Z: a®
b.
-
Zobrazení
T se nazývá
inverzní k zobrazení Z právě
tehdy, když platí: T: b ® a
právě tehdy, když Z: a ® b.
Inverzní zobrazení se značí symbolem
Z^(-1).
-
Zobrazení
se nazývá
vzájemně jednoznačné právě
tehdy, když pro každý prvek a z A existuje právě jeden prvek b z B a pro
každý prvek b z B existuje právě jeden prvek a z A takový, že Z: a®
b.
-
Zobrazení
Z se nazývá
složené zobrazení T a U právě
tehdy, když T: A®
B, U: B®
C a Z: A®
C takové, že Z(a)=U(T(a)) platí pro každé a z množiny A.
Složené zobrazení zapisujeme jako Z=U(T), nebo Z=U•T.
Poznámky k vlastnostem
Ke každému
zobrazení Z existuje inverzní relace R. Aby tato relace byla také zobrazení,
musí být zobrazení Z prosté. Jinými slovy inverzní
zobrazení existuje pouze pro zobrazení prostá.
Zobrazení
vzájemně jednoznačné je takové, které zobrazuje "stejně velké množiny" jednu
na druhou. Vzájemně jednoznačné zobrazení je samozřejmě prosté.
Složené
zobrazení Z=U•T definuje "zkratku" jak se z A dostat do C přímo a ne pomocí
zobrazení T nejdříve do B a pak pomocí zobrazení U z
B do C.
Příklady vlastností zobrazení
-
zobrazení x®x^2
zobrazující R® <0,nekonečno)
není prosté, tudíž k němu neexistuje zobrazení inverzní
-
zobrazení x® e^x
zobrazující R® (0,nekonečno)
je vzájemně jednoznačné a tudíž k němu existuje inverzní (logaritmus)
-
zobrazení x® arctg(x)
zobrazující R® (-1,1)
je vzájemně jednoznačné a tudíž k němu existuje inverzní (základní větev
funkce tg)
-
zmenšení
obrázku je zobrazení z roviny do roviny je zobrazení vzájemně jednoznačné,
existuje k němu inverzní (zvětšení)
-
půdorys
bytu v měřítku 1:100 není zobrazení prosté, tudíž k němu neexistuje
zobrazení inverzní
-
prostorová křivka šroubovice je zobrazení prosté, tudíž k němu existuje
zobrazení inverzní. Ale nejedná se o zobrazení vzájemně jednoznačné.
-
zobrazení + není zobrazení prosté, tudíž k němu existuje pouze inverzní
relace. Tato relace každému prvku a přiřazuje všechny body [x,y] takové,
že x+y=a, tedy celou přímku definovanou touto rovnicí.
|
Zobrazení na obrázku vlevo není prosté, protože pro jedno b (modrý
bod) existují dvě a (červené body) taková, že a®b.
Na obrázku vpravo je zobrazení prosté.
(zdroj
appletu - internet) Pohybem s modrými šipkami získáváte různá zobrazení z
roviny do roviny. Pokud jeden červený vektor bude nulový, nebo pokud
budou oba ležet na jedné přímce, dostáváme zobrazení, které není prosté. Ve
všech ostatních případech se jedná o prostá zobrazení.
Zobrazení
z prostoru do roviny - půdorys. Body K a P se zobrazí do téhož bodu, proto
se nejedná o prosté zobrazení.
Na tomto
obrázku je vidět šipkové znázornění relace mezi množinou {A,B,C,D} a
množinou {E,F,G,H}. Pokud použijeme pouze plné šipky, jedná se o zobrazení.
Pokud k nim přidáme čárkovanou AF, nejedná se již o zobrazení ale pouze o
relaci (pro jeden vzor je více obrazů). Pokud k plným šipkám přidá
tečkovaná šipka, bude se jednat o zobrazení ale nebude prosté (jeden obraz
má více vzorů). Pokud se k plným
šipkám přidá čerchovaná, bude se jednat o zobrazení, které je vzájemně
jednoznačné (je prosté a jsou pokryty obě množiny).
|